Vděčnost
Vděčnost je jako v dětství skákat přes švihadlo pro holky nebo lézt po stromech pro kluky. A klidně i obráceně. Oboje nás neskutečně baví a strhne na svou příjemnou vlnu radosti. S pocity vděčnosti se nerodíme, stejně jako neumíme skákat a lézt. Nikdo nás k ní nepřinutí ani nenaučí. Můžeme se inspirovat druhými a nebo si na ni přijít sami.
Vděčnost je dovednost, kterou když se naučíme a trénujeme, přináší nám radost, dělá tělu a duši dobře. Stejně jako při pohybu se při pocitu vděčnosti uvolňuje dopamin a s ním se uvolňujeme i my. Napětí je pryč. Náš život rozkvete.
- Vděčnost umí měnit samozřejmost za jedinečnost.
- Vděčnost umí zmírnit nespokojenost.
- Vděčnost nám pomáhá vidět dobré.
- S vděčností není nuda. Každý den mohu být vděčná za něco jiného. Vždy se něco najde.
- Vděčnost není tolik závislá na okolnostech, jako na našem přístupu.
Vezměte si se mnou tužku a papír a denně na něj napište několik věcí, za které jste nebo můžete být vděční. Já začínám dnes tady …
- Jsem vděčná, že jsem našla ztracenou rukavici a neumrzly mi prsty.
- Jsem vděčná za zprávu od mé blízké kamarádky.
- Jsem vděčná, že jsem si vzpomněla na vděčnost.
